Používáme AI ve firmě. Kde s AI Actem začít?

1–2 minuty

Sedm kroků pro první rozumný průchod

Ne všechno v tomto seznamu je zákonná povinnost. Status u každého kroku říká, jestli jde o právo, podmíněnou povinnost, budoucí přípravu nebo doporučenou provozní praxi.

• 1. Sepište hlavní AI use casesDoporučená praxe

  Mapujte, co s AI skutečně děláte — ne jen seznam nástrojů a licencí.

  AI Act nemá obecný registr každého běžného použití AI.

• 2. Určete vlastníka a svou roliDoporučená praxe

  U každého významného použití vědět, kdo ho vlastní a zda AI jen používáte, poskytujete nebo významně měníte.

  Role může změnit rozsah zákonných povinností.

• 3. Zkontrolujte zakázaná použitíPrávní zákaz

  Některé praktiky jsou zakázané. Kontrolujte konkrétní použití, ne značku nástroje.

• 4. Podpořte AI literacy lidíPrávní povinnost

  Provider a deployer mají přijímat přiměřená opatření na podporu AI gramotnosti lidí, kteří s AI pracují jejich jménem.

• 5. Ověřte transparentnostPodmíněná povinnost

  Article 50 se týká jen určitých situací — například přímé AI interakce, deepfake nebo vybraného veřejného AI textu.

• 6. Významné use cases prověřujte jednotlivěDoporučená praxe

  Navigator používejte po konkrétních use casech; jeden obecný firemní výsledek by mohl smíchat různé role a rizika.

• 7. High-risk řešte jen tam, kde ho spouští skutečná funkcePodmíněná / budoucí příprava

  Ne každá firemní AI je high-risk a současné termíny se liší podle klasifikační cesty.

Začněte use casy a odpovědností, ne nákupním seznamem

Licence na ChatGPT, Copilot nebo jiný nástroj sama o sobě neříká, jaký režim AI Actu řešíte.

Praktický první seznam může být velmi jednoduchý: kde AI používáme, k čemu, kdo je business owner, kdo s ní pracuje a zda výstup ovlivňuje lidi nebo důležitá rozhodnutí.

1. 1.Vyberte nejdřív významnější nebo nejčastější způsoby použití AI.
2. 2.Ke každému napište jednu větu: co AI dělá a komu nebo čemu její výstup slouží.
3. 3.Přiřaďte vlastníka, který dokáže popsat reálné použití a rozhodnout o změnách.
4. 4.Teprve potom řešte právní roli a konkrétní povinnosti.

Co zkontrolovat jako první

Tři vrstvy dávají smysl prověřit dřív, než začnete stavět rozsáhlý compliance program.

Nejdřív se podívejte na zakázané praktiky. Potom na obecnou AI literacy pro lidi, kteří s AI pracují vaším jménem. A u konkrétních použití zkontrolujte transparentnost — například přímou komunikaci s AI nebo vybrané typy generovaného obsahu.

• Co už je při použití AI zakázané →
• Co mají vědět lidé, kteří pracují s AI →
• Kdy musíte říct, že jde o AI →

Prověřujte významné use cases jednotlivě

AI Act neposuzuje firmu jedním univerzálním výsledkem. Stejná organizace může mít vedle sebe běžný kancelářský use case, transparentnostní situaci i citlivější systém.

Proto je lepší vzít jeden konkrétní use case, projít Navigator, uložit si výsledek a pak pokračovat dalším. Audience nebo velikost firmy mohou pomoci s orientací, ale samy neurčují právní výsledek.

• Spustit Navigator pro konkrétní use case →

Udržujte lehký živý přehled, ne druhý compliance systém

Po prvním průchodu je užitečné vědět, které use cases jste prověřili, kdo je vlastní a co je potřeba sledovat dál.

Stačí přiměřený pracovní přehled: use case, owner, použitý systém, základní role, datum posledního ověření a odkaz na výsledek nebo další krok. Aktualizujte ho při významné změně použití.

High-risk přípravu spouštějte až podle konkrétního use casu

Citlivější režim má vlastní klasifikační testy a termíny. Nedává smysl přenést celý high-risk checklist na každou licenci generativní AI.

Pokud konkrétní use case vyjde jako high-risk nebo je mu blízko, přejděte do detailní klasifikace a lifecycle. U ostatních případů zůstaňte u povinností, které skutečně odpovídají jejich funkci a vašemu postavení.

1. 2027-12-02 — Současný termín pro relevantní Annex III high-risk režim podle aktuální KB.
2. 2028-08-02 — Současný termín pro relevantní Annex I produktovou high-risk cestu podle aktuální KB.